Velkokapacitní úkryty CO na Černém Mostě

V roce 1983 dochází k prudkému ochlazení vztahů mezi východem a západem. Důvody jsou hned dva. Ideologický souboj v souvislosti se vznikem polského hnutí solidarita a vojenský. Spojené státy totiž v západní Evropě rozmisťují rakety středního doletu, na což reaguje Sovětský svaz stejným krokem a umisťuje rakety středního doletu na území svých satelitů. Po relativně klidnějších sedmdesátých letech se tak opět stává otázka, kam ukrýt obyvatelstvo v případě válečného konfliktu, o něco palčivější. V bývalém Československu je jedním ze vzorových příkladů válečné fobie, která ovlivnila výstavbu konce osmdesátých let, pražské sídliště Černý Most.
 

Výstavba

Výstavba tohoto sídliště je rozdělena na dvě etapy. Z hlediska budování úkrytových prostorů je pro nás zajímavá druhá etapa, která proběhla mezi lety 1985 – 1992. Krom 7 270 bytů totiž bylo v jejím rámci vystavěno také 5 velkokapacitních úkrytů s celkovou kapacitou 11 900 ukrývaných. Veškeré kryty na Černém Mostě jsou IV. třídy odolnosti, měly by tedy odolat přetlaku v čele rázové vlny 0,1MPa. IV třída odolnosti byla vybrána nejen z finančních důvodů. Podle obecných pravidel pro výstavbu úkrytů byly objekty této kategorie pro ukrytí obyvatelstva považovány za dostatečně odolné. Navíc se počítalo s tím, že trosky budovy nad úkrytem by vlastně samotný úkryt zodolnily. Nespornou výhodou velkokapacitních úkrytů CO je jejich vybavenost, navíc poskytují větší stupeň kolektivní ochrany, než je tomu u melokapacitních a běžných úkrytů CO.

Od 70. let se stále častěji objevují dvouúčelové úkryty, které v době míru slouží třeba jako garáže, sklady nebo kina. Tato koncepce se nevyhnula ani úkrytům na Černém Mostě a funguje dodnes. Je to efektivní způsob, jak zaplatit údržbu úkrytu a zároveň využít prostor ke službám pro obyvatelstvo.
 

Úkryt CO „Kpt. Stránského“ EČ: 1140129

GPS souřadnice: 50.1025408N, 14.5794603E
Úkryt je situován přímo pod panelovými domy, dokonce je s jedním z domů spojen i výtahem. Úkryt má kapacitu 2 600 ukrývaných osob. Jako dvouúčelový objekt byl po své dostavbě využit jako sklad vyřazených bankovek ČNB. Možná z toho důvodu zde nalezneme naddimenzovanou klimatizaci, celkově zde jsou 3 klimatizační jednotky. V současné době je úkrytová část pronajímána jako garážová stání.


Plán úkrytu Kpt. Stránského

Mějme na paměti, že se jedná o jeden z mála úkrytů, které byly dokončené po roce 1989. Ačkoliv jsou některé prvky zastaralé, reálně se jedná o jeden z nejmoderněji vybavených úkrytů CO, ve kterém byste mohli přežít až 72 hodin.

no images were found


Foto: Úkryt CO Kpt. Stránského (Foto: Patrik Jambor)

Kromě zmíněné klimatizace Janka Radotín zde nechybí ani výkonné filtroventilační zařízení, místnost pro tlakové lahve a nebo 60kW diesel agregát ČKD. Samozřejmostí je i sociální vybavení. Jídlo a pitnou vodu byste ovšem i v tomto případě museli mít vlastní.

Nedílnou součástí úkrytu je i montážní šachta, kterou se do úkrytu dostávaly nadrozměrné součásti zdejších technologií. Právě montážní šachta však dovoluje i ono zmíněné dvouúčelové využití objektu, kterým jsou v současnosti podzemní garáže.
 

Úkryt CO „Generála Janouška“ EČ: 1140127

GPS souřadnice: 50.1032700N, 14.5652500E
Nepsané pravidlo říká, že na děti se bomby přece neshazují a tak tento úkryt najdete přímo pod mateřskou školkou. Kulaté výdechy ventilace v okolí školky, které upoutají na první pohled, ovšem nepatří k úkrytu, ale pražským kolektorům, které s bunkrem sousedí. Kapacita úkrytu je 1 300 ukrývaných osob a tak by zřejmě sloužil jak pro potřeby školky, tak nedaleké základní školy. K základní škole je situován i jeden ze vchodů. Za mírového stavu úkryt dlouhá léta sloužil jako sklad CO. Našli bychom zde plynové masky, dětské vaky a další materiál pro potřeby CO. Sklad už je dnes historií a tak je část prostorů úkrytu pronajímána.

no images were found


Foto: Úkryt CO Generála Janouška (Foto: Patrik Jambor)

Zázemí v bunkru je téměř identické, jako v úkrytu „Kapitána Stránského“. Opět zde nalezneme sociální zařízení, filtroventilaci, místnost tlakových lahví, diesel agregát ČKD o výkonu 58,4kW nebo jednotku klimatizace Janka Radotín. Klimatizační jednotka může mít jak funkci ohřevu, tak funkci chlazení. V praxi se spíše využívá chlazení, protože velký počet lidí v malém prostoru generuje hodně tepla.
 

Aktivace úkrytů

K aktivaci úkrytu CO je samozřejmě potřeba delšího času. Kryty by byly uvedeny v pohotovost postupně, jakmile by se začala zostřovat mezinárodní situace. Reálně však neexistují žádné předpisy, které by takové termíny specifikovaly. Podle současného stavu úkrytů by se jednalo o přípravy v rámci týdnů. V případě ochranného systému metra se však může jednat o měsíce, až rok. Nezbývá tak než jen doufat, že by úkryty byly připraveny včas či spíš, že taková aktivace nebude nikdy zapotřebí.

Celkově je v Praze 777 stálých, tlakově odolných úkrytů. Z toho 234 krytů vlastní magistrát, o zbylé bunkry se město stará na základě věcných břemen vyplývajících z kupních smluv v rámci někdejší privatizace. V legislativě však není žádný zákon, který by nařizoval soukromým vlastníkům, aby k těmto úkrytům umožnily přístup a proto u nich neexistuje žádná garance, že se do takového úkrytu dostanete.

Nejasná je i situace ohledně úkrytového družstva. O správu údržbu úkrytů se stará SSHMP, ta má však pouze omezené finance a tím pádem i lidské zdroje. Reálně je situace taková, že každý správce úkrytu spravuje až několik desítek úkrytů najednou. V případě aktivace úkrytu, by zde měl být přítomen 1 velitel objektu, obsluha filtroventilace, zdravotnický personál a požární družstvo. Celkové složení úkrytového društva by se lišilo podle velikosti úkrytu. Zůstává tak otázkou, zda by se v době krize podařilo objekty personálně zajistit kvalifikovanou obsluhou. Jistý je pouze fakt, že kdyby konflikt vypukl nečekaně, zcela jistě by přežití záleželo pouze na Vás.
 

PROFIL AUTORA

Patrik Jambor

Místopředseda spolku

Fortifikaci se věnuji od roku 2008, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že hledat informace k těmto stavbám bylo obtížné a jejich stav se zhoršoval každým dnem. V roce 2013 jsem potkal stejně zapáleného kolegu. Výsledkem bylo založení sdružení HDF z.s. a prezentace naší práce na webu fortifikace.cz.

V osobním životě podnikám v oboru IT, přesněji se věnuji výstavbě optických sítí na území hl. m. Prahy, včetně zajištění obsluhy technologií a poskytnutí technické podpory jejím uživatelům.

Kontaktovat mě můžete na emailu: patrik.jambor(zavináč)fortifikace.cz
V článku jsme čerpali z následujících zdrojů, kterým patří i naše poděkování:

SSHMP
Milan Charamza
Luboš Dokulil
Wikipedia

Pravopisná korekce článku: Jakub Bouček

 

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: , ,

background