Rádiová síť Generálního štábu ČSLA/AČR

Stálá rádiová síť GŠ ČSLA vznikla 1. 6. 1955 prioritně pro potřeby zajištění spojení s generálními štáby Varšavské smlouvy, provozování trvalé radiové sítě pro mobilizační účely a kontrolu rádiového provozu na armádních frekvencích. Síť vedla mezinárodní i vnitrostátní provoz a byla také určena pro zabezpečení spojení týlu čs. frontu a to od stupně GŠ po stupeň útvar.
Od roku 1985 byl a stálá rádiová síť nahrazena a pro komunikaci mezi Generálním štábem a Varšavskou smlouvou začal být nově používán systém troposférického spojení BARS.
Síť stálých rádiových stanic GŠ ČSLA spadala pod vojenský útvar s číslem 3255 s názvem „Spojovací provozní středisko“. Útvar měl sídlo zprvu v pražské Podbabě, později na Ruzyni a právě jeho příslušníci se spolu s příslušníky 60. radiové praporu starali o zajištění provozu na síti stálých stanic poblíž Prahy.
 

Složení sítě

Rádiový provoz byl veden z rádiového přijímacího střediska Drahelčice. Ovládání středisek bylo realizováno dálkově a to za pomoci středisek RVS 1, 2, 3.
RVS 1 Studánka
RVS 2 Petřín, od roku 1977 Dřevčice, od 1. června 1982 Libeř
RVS 3 Jičín
RVS 1 Studánka a RVS 3 Jičín mírový provoz nevedly. Byly připraveny vést rádiový provoz za branné pohotovosti státu.
U RVS 3 Jičín dodejme, že tuto stanici se nepodařilo přesně lokalizovat. Vzhledem k její vzdálenosti od ostatních středisek je její samostatná existence nepravděpodobná. Je ovšem možné, že šlo pouze o provozní označení a stanice existovala v rámci jiného armádního objektu.
 

RPS Drahelčice

Součástí RPS bylo pracoviště kontroly rádiového vnitrostátního spojení a přípravy provozních údajů pro podřízené účastníky rádiových sítí. Kromě této činnosti přijímací středisko Drahelčice zabezpečovalo přípravu radistek a radistů.
Součástí uzlu bylo i pracoviště ZAS (utajené spojení) přímo v budově GŠ.

Drahelčice byly vybaveny množstvím přijímačů (R 250, Molybden, AMUR, R 155, R 311, R 312, R4, R 327, Topol) a příslušnými prostředky pro dálkové ovládání klíčovacích linek. Součástí areálu byla i rozsáhlá anténní pole. To vše dohromady kladlo obrovské nároky na elektrický příkon.
V Drahelčicích byl ještě jeden areál, který však patřil MV. Byla v něm zajišťována činnost, která neměla s armádou nic společného.
V první polovině 70. let byl v rámci tohoto areálu vybudován rozsáhlý podzemní bunkr, který měl zajišťovat soběstačnost objektu i v případě konfliktu. Ten je však nyní zaplaven spodní vodou. Areál stojící na povrchu byl asanován.
 

Ukončení provozu sítě GŠ

Dnes už kdysi obrovská vysílačka GŠ sice není aktivní, ale není to až tak dávno, co se odsud vysílalo. Až do roku 1999 sítí proudily informace a zhruba do roku 2004 armáda České republiky stále část objektů využívala.
 

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: , , , , , ,

background