Milovice – letiště Boží Dar (2/4) – sklad speciální munice Na Vinici

Pouhých 500 metrů od hlavní dráhy letiště se nacházel tajemný areál o jehož existenci a významu se běžný občan ČSSR nesměl nikdy dozvědět. Číslo polní pošty 22012, podle nalezených dokumentů sídlo 4306. samostatného radiotechnického praporu. Co to vlastně radiotechnický prapor je? Překlad může být zavádějící a mnozí (tak jako já) ho mohou lehce zaměnit s jakýmsi spojovacím útvarem. Nejedná se však o spojovací vojsko, ale o speciální oddíl, který zajišťoval údržbu a včasné vydání jaderné munice. Zde ještě vše komplikuje fakt, že Rusové měli tendence označovat sklady s jadernou municí jako spojovací uzly. A i když tento útvar svůj spojovací uzel jistě měl, pojďme si tento areál představit jako sklad speciální munice „Na Vinici“.
 


Foto: Areál skladu speciální munice Na Vinici (Zdroj: Mapy.cz)

Umístění a obrana skladu

GPS souřadnice: 50.2324700N, 14.9138925E
Areál najdeme jižně od letiště. Navzdory blízkosti letiště a města je tento areál nenápadně zastrčený a špatně přístupný. Odkrytý perimetr, dvojitý systém oplocení a následné zalesnění svědčí o tom, že zde Rusové měli důvod něco skrývat. Oproti jiným muničním skladům nebyl perimetr chráněn za pomoci standartních strážních věží, ale za pomoci kulometných pevnůstek typu SPS-2M. Ostrahu zajišťovaly oddíly jednotek Specnaz, což jsou elitní jednotky ruského námořnictva.
Ostraze, ale i příslušníkům sloužícím v tomto útvaru se přezdívalo „hluchoněmí“. Tuto přezdívku si vysloužili svým vystupováním vůči jakýmkoliv cizím osobám.
Z areálu vedly preventivně dva výjezdy, toto pravidlo bylo podmínkou útvarů, které po vyhlášení bojové pohotovosti museli plnit „speciální“ úkoly. První výjezd byl přímý, kolmo na dráhu letiště / k úlům napříč. Druhý byl situovaný k Milovicím.
Napravo od přístupové cesty směrem od silnice z Milovic, byl dříve nízký lesík. V něm po Rusech zbyla vzorová, na první pohled uměle vytvořená mýtina, nápadně připomínající heliport.

no images were found


Foto: Perimetr skladu Na Vinici (Zdroj: Wotan)
 

Vnitřní část areálu

Sklady Na Vinici, ale i ostatní sklady s jadernou municí, měly trvalé vlastní osazenstvo v rámci technického personálu. V tomto případě se jednalo o útvar bez vlastního kasárenského zajištění, pouze pro přímý výkon služby. V areálu bychom za provozu našli strážnici, montážní halu, nájezdové rampy, několik úkrytů, nakládací rampu, halu údržby a další dvě budovy, jejichž funkci vzhledem ke stavu nelze upřesnit. Centrem areálu byly dva podzemní tubusy typu Granit 3. Typ použitých Granitů nám napovídá, že se jedná o prefabrikát posledního typu, který sovětská armáda používala ve Východním bloku pro moderní a důležité objekty. S největší pravděpodobností se tedy jednalo o samostatný útvar, který podléhal vyššímu velení, konkrétně přímo Moskvě.
Mezi dvěma tubusy Granit 3 byl zbudován úkryt typu USB, který fungoval jako technologické zázemí. Dokonce zde byly ještě donedávna pozůstatky po dvou diesel agregátech a fitroventilaci. Oba tubusy byly temperovány a byly v nich udržovány stálé klimatické podmínky

no images were found


Foto: Areál skladu Na Vinici (Patrik Jambor – fotografie jsou z roku 2010)
 

Interiér skladu

Za několikatunovými vraty bychom původně nejspíš mohli najít izotermické kontejnery. Tedy kontejnery, které byly používány pro uskladnění jaderné munice. Konkrétně se hned za ocelovými hlavními vraty objektu, která byla dvoukřídlá, nacházela další vrata. Ta byla opět dvoukřídlá, ale pro změnu vyrobená z plechu. Teprve za nimi se srkýval samotný skladovací prostor.

Nemůžeme s jistotou říci, zda v těchto skladech byla nekdy uložena jaderná munice, zda byly sklady určeny pro kontinuální či pouze dočasné skladování jaderné munice. Pokud ale přijmeme předpoklad, že se zde munice nacházela, potom by, v případě konfliktu, nejspíš následoval zhruba takovýto scénář: Munice uskladněná v objektu mohla být v případě potřeby operativně naložena na letadla držící jadernou bojovou pohotovost. Ze vzpomínek pamětníků víme, že se na letišti Boží Dar se velmi často objevovaly MIGy 27, které byly dislokované na letišti v Hradčanech. Reálně je přelet těchto strojů do Milovic absolutně logisticky neopodstatněný.

no images were found


Foto: Vstupnní portál objektu (Zdroj: Wotan)
 

Druh skladované munice

Zdejší sklady nejspíš nebyly určeny pro skladování jaderné munice která by sloužila k likvidaci městských celků. Jednalo se pravděpodobně o méně účinné hlavice taktického charakteru, které byly určeny k ničení vojenských cílů o velikosti jednoho praporu. To může být jedno z vysvětlení rozdílu oproti skladům jaderné munice vystavěných v rámci akce Javor, které byly nejspíš určeny pro skladování účinějších hlavic. Na druhou stranu ovšem nesmíme zapomínat, že sklady Javor byly vybudovány v druhé polovině šedesátých let. Šlo tedy o sklady typově starší a odpovídající svými parametry tehdejší úrovni vývoje jaderných zbraní a tehdejším válečným plánům. I ve skladech Javor tedy bylo nejspíš původně počítáno se skladováním letecké jaderné munice a jejich využití se mohlo postupně, vzhledem k novým potřebám, změnit. Sklad Na Vinici každopádně patřil k novému typu skladů pro jadernou munici, které začali sověti na území svých satelitů budovat v osmdesátých letech.
 

Způsoby použití letecké jaderné munice

U každého sovětského stíhacího pluku byla vždy jedna letka, která byla vycvičena a vybavena upravenými stíhacími letadly schopnými nést jadernou výzbroj. Jadernou munici tedy nemohl nést každý stroj letky, jednalo se vždy o speciálně upravené stroje.
V případě raketového úderu stačilo pouze hlavici namontovat na raketu podvěšenou pod letounem MiG.
Postup u jaderných pum byl obdobný. Pumy se odhazovaly při vysoké rychlosti a ve velké výšce. Letoun se přiblížil v nízkém letu a poté rychle vystoupal, ještě ve stoupání však odhodil pumu. Ta pokračovala po balistické křivce ještě vzhůru. Pilot měl dost času z místa zmizet, než puma vybuchla. Výbuch se kvůli vyššímu účinku plánoval nadzemní.
 

Současnost

Muniční sklad na Vinici byl tento rok zlikvidován. I když se v celé střední skupině vojsk jednalo, vzhledem k blízkosti letiště na straně jedné a obytné zástavby na straně druhé, o unikát, byl bohužel v naprosto dezolátním skladu. Letiště Hradčany v Ralsku podobným objektem nedisponuje. Je tomu tak zřejmě z důvodu, že se zde nacházejí sklady jaderných hlavic vybudované v rámci akce Javor o které si můžete více přečíst zde. Přesto však nezoufejte, protože podobný objekt jako byl nedaleko Božího Daru můžete shlédnout i poblíž letiště v německém Großenhain, viz galerie zde.
 

PROFIL AUTORA

Patrik Jambor

Místopředseda spolku

Fortifikaci se věnuji od roku 2008, kdy mě uchvátily opuštěné stavby ve vojenských prostorech obývaných dřívější sovětskou armádou. V těchto letech jsem je také začal navštěvovat. Protože jsem se již dříve věnoval fotografování, začal jsem mé návštěvy dokumentovat. Kamenem úrazu bylo, že hledat informace k těmto stavbám bylo obtížné a jejich stav se zhoršoval každým dnem. V roce 2013 jsem potkal stejně zapáleného kolegu. Výsledkem bylo založení sdružení HDF z.s. a prezentace naší práce na webu fortifikace.cz.

V osobním životě podnikám v oboru IT, přesněji se věnuji výstavbě optických sítí na území hl. m. Prahy, včetně zajištění obsluhy technologií a poskytnutí technické podpory jejím uživatelům.

Kontaktovat mě můžete na emailu: patrik.jambor(zavináč)fortifikace.cz
V článku jsme čerpali z následujících zdrojů, kterým patří i naše poděkování:

Wotan
Miroslav Andonov
Mapy.cz

Pravopisná korekce článku: Jakub Bouček

 

Komentáře

komentář(ů)

Štítky: , , ,

background